Diskusní téma - proč se vlastně učíte cizí jazyky?

Napsal Redakce (») 9. 1. 2010 v kategorii Inspirace k výuce, přečteno: 5606×

Proč se vlastně učíte cizí jazyk? Jaké důvody vás vedou ke studiu angličtiny, němčiny, italštiny nebo jiného jazyka? Proč podstupujete námahu spojenou s učením určitého konkrétního jazyka? Zkuste napsat, co zrovna vás žene dopředu, na jaké palivo běží váš motor při studiu. To, co napíšete, bude určitě inspirace pro ostatní čtenáře tohoto blogu.

Moje motivy jsou následující:

 

ANGLIČTINA - Původně mě do studia angličtiny po střední škole vmanévrovali rodiče, protože si lépe než já uvědomovali, že s aprobací filosofie - výtvarná výchova budu práci hledat hodně těžko. Přibral jsem angličtinu, která mě začala hodně zajímat a bavit. A hlavně jsem pochopil, že solidní znalost tohoto světového jazyka otevírá ohromné možnosti při získávání informací, používání počítačů a pohybu na internetu. Pro mě je angličtina absolutní nezbytnost při studiu (např. při psaní diplomové práce bych se bez ní neobešel - česká literatura k tématu prakticky neexistovala)  i při práci.

NĚMČINA - Tady moje motivy nejsou tak jasné. Je to spíš o pocitu, že bych "měl umět německy", když je to jazyk, kterým se mluví ve dvou sousedních, ekonomicky silných státech. Docela rád bych si taky co nejdříve přečetl v originále mého oblíbeného spisovatele Hermanna Hesseho.

FRANCOUZŠTINA - Nyní si dovolím naopak napsat, proč se neučím francouzsky, i když jsem tento jazyk měl na gymnáziu. Díky nudné výuce se mi francouzština zprotivila a dodnes k ní mám jakýsi těžko definovatelný odpor. Rozum mi říká "...no tak Petře, uč se francouzsky, nějaké základy máš a je to světový jazyk!", ale k činnosti mě to nepřiměje. Bohužel podobný efekt měla školní výuka jazyků na mnoho lidí. Změna postoje a emocí je potom první věc, na kterou je třeba se zaměřit. Naštěstí ta francouzština zase tak důležitá není, takže to neřeším...:-)

 

Až budu mít čas, rád bych se pustil do TUREČTINY, která mě přitahuje hlavně z lingvistického hlediska svojí neobvyklou gramatikou. Turecko také vnímám jako zemi s velmi zajímavou kulturou, kde se střetávají vlivy Evropy, Afriky a Východu. A navíc tam kdysi v antické Iónii žili první řečtí filosofové...

 

Rád bych konečně rozproudil na těchto webových stránkách nějakou diskusi a proto jsem zvědavý na vaše příspěvky.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

LuL z IP 85.71.25.*** | 10.1.2010 14:05
tak to tady v té diskuzi rozseknu, někdo začít musí smile
angličtina - anglicky jsem se začala učit, protože tak rozhodli moji rodiče, v těch osmi letech jsem z toho moc rozumu neměla, ale dnes jsem jim za to vděčná právě proto, že jsem se díky nim seznámila s cizím jazykem už jako malá
němčina - německy jsem se nikdy učit nechtěla, jelikož se mi tenhle jazyk nelíbil a vzhledem k tomu, že výuka tohoto předmětu na základce i na gymplu probíhala dost příšerným způsobem, tak jsem k tomuto jazyku ani nikdy nezískala vztah a intenzivně jsem jej nenáviděla po celých těch osm let, co jsem se ho učila. až teď po téměř pěti letech, kdy jsem na němčinu ani nesáhla, můj odpor pomalu mizí a začínám o tomto jazyku uvažovat racionálně a uvažuji, že bych se k němu vrátila z praktických důvodů
španělština - tak to je úplný opak němčiny, španělština se mi vždycky líbila a jako nadšená studentka jsem byla ochotná odpouštět svým učitelům i nejrůznější úlety při výuce tohoto jazyka
v současnosti se chystám na francouzštinu a doufám, že díky tomu, že už mám nějaký základ ze studia románských jazyků, tak to půjde snadno a rychle smile
Ally z IP 86.49.26.*** | 15.2.2010 20:08
Angličtinu se učím již od malička a docela mě to baví. Je dobré znát nejrozšířenější jazyk smile. Je na ní trochu obtížná ta nepravidelná výslovnost, trochu té gramatiky, ale jinak je to pohoda. Dále jde hlavně o to rozšiřovat si slovní zásobu, protože pokud vím, tu má angličtina snad největší na světě.
Německy jsem se nikdy neučila a ani mě to k ní nějak netáhne. Zato francouzština... jako malé se mi moc nelíbila, ale pak nastal zlom a já moc chtěla umět francouzsky. Myslím, že jsem si plánovala pracovat ve Francii smile. Mám pořád nutkání si tento jazyk rozvíjet.
Nedávno jsem začala s Italštinou, protože se mi moc líbí. Navíc bych chtěla cestovat po Itálii a tam se anglicky nedomluvím. Chtěla bych ještě začít španělštinou, ale bojím se, aby se mi to nepletlo s italštinou...
Jaruška z IP 193.165.72.*** | 6.5.2010 19:44
ANGLIČTINA: učím se jí od základní školy, tento rok maturuji a za tu dlouhatánskou dobu se nám vystřídalo hrozně moc učitelů. Je iroií že žádný z nich mi nedodal nadšení a motivaci pro studium tohoto skvělého světového jazyka .... každopádně na angličtinu se vrhnu hned po maturitě - sama a dovedu mou anglickou mluvu dokonce !!! Za tím si stojím ... dneska neumět angličtinu je obrovské omezení v cestování, kariéře, poznávání nových lidí,....
FRANCOUZŠTINA: doufám, že už nikdy nepotkám horšího vyučujícího. Jazyk přece není o učení se celé gramatiky nazpaměť!!!! Opět vítězí samostudium a následný odjezd do Francie, kde ten jazyk pořádně procvičím smile)
ITALŠTINA:  10 měsíců studia italštiny, 3 měsíce v Itálii jako au-pair. Naprosto nejlepší škola!!! Itaalštinu zatím zvládám z těchto 3 jazyků nejlépe a musím tu rozhlásit, že nejlepší jazykovou školou je obrovská motivace a hlavně odjezd do dané země - 100% účinné!!!!

Další jazyky, na které se chystám: NĚMČINA nebo HOLANDŠTINA

Přeji všem jazykovým nadšencům hodně motivace, minimum špatných profesorů a hlavně obrovskou chuť do učení se!!! Mějte se krásněsmile
Radar z IP 90.177.38.*** | 20.11.2010 22:20
Já jsem ještě ve škole (v kvartě na osmiletém gymplu- v podstatě devátá třída) a na jazyky jsem nikdy nebyl. Gramatika mi jde (jsou to jednoduše struktury-na ty mám paměť)  ale nemůžu a nemůžu se naučit slovíčka (v podstatě v tom není smysl a to mi dělá problémy). Jsem tělem i duší vědec(matematik) a ANGLIČTINU a ŠPANĚLŠTINU studuju spíš proto že ji budu potřebovat. Já jsem obrovský idealista, který si plánuje život na 100 let dopředu i když ví, že mu to asi nevyjde smile . Protože v česku nejsou moc dobrý univerzity, mám v plánu studovat (pokud se tam dostanu) v Cambridgi v Anglii. V septimě (třeťáku) mám v plánu odjet na rok do Ameriky a tam se učit jak Anglicky, tak i trochu španělštinu (je tam hodně Mexičanů).
Pavel z IP 88.101.61.*** | 3.2.2011 19:41
Já se učím taky Angličtinu a jsem na základní škole...učil jsem se 2 rok yněmčinu jenže se mi tento jazyk sprotivil a na vic se mi pletl s angličtinou.Učitelé do nás stále chrlili jen gramatiku,a malo jsme mluvili...a tak verim tomu že když na mě promluví naký cizinec anglicky,tak nebudu schopen reagovat,a navíc mě štvou slováčka ..já už vím to ,že když se je člověk učí násilnou metodou z donuceni tak je za týden zapomenu ..například:učitel nám řekne:,, naučte se 40 slovíček a příští týden pišeme test,,..no prostě to nesnáším.Napíšeme test a pak to moc neopakujeme a zapomenem...smile a když se chci učit slovíčka navíc,tak prostě se jich třeba za učitou dobu se třeba naučím 200 slov treba za měsíc a pak mám problém si je znovu opakovat,protože jich uz je mocsmile..a navíc málo který učitel učí nakou dobrou a v hodnou výukovou metodou aby sme si zapamatovali a navíc nás to bavilosmile...on o nejlepší je stejně zajet do te země ,aby se člověk naučil perfektně anglicky...A ještě zmíním muj nazor ,ze když se učím jen jeden jazyk a na plno tak ho prostě umím časem skvěle,než abych se učil třeba navíc francouštinu,kterou umím jen tak na 50 proscent..A moje heslo je že se chci učit jen Angličtinu a to prefetkne abych ji uměl ,protože to je na 1 místě světových jazyku..takž ekdyž umíte skvěle Anglicky,tak je vám němčina a další jazyky zbytečný to je moje heslo..
Ludmila z IP 82.100.0.*** | 8.6.2011 13:26
Mohu jen potvrdit to podstatné z již uvedených komentářů. Angličtinu naprosto nesnáším už jen proto, že jsem se ji učit MUSELA, nikdy mi k srdci nepřirostla, nedávala mi logiku. Naopak s němčinou mi to vždy šlo lépe, jelikož je systematická a gramaticky češtině v lecčems blízká. Mám v oblibě Remarqua a potěšilo mne, když jsem dokázala porozumět jeho knize ve zjednodušené podobě. Navíc jsem si před časem začala dopisovat s jedním Němcem z Drážďan, s nímž se budu moci setkávat a konverzovat, protože se chystám na univerzitu v Ústí nad Labem. To je také velmi motivující. K francouzštině jsem se dostala pro svůj zájem o francouzskou historii a kulturu. Jelikož je to jazyk osobností, jež obdivuji, navíc krásný jazyk, přimělo mne to k samostudiu. Zkrátka a dobře, studium má smysl jenom tehdy, když člověka baví, jinak je to o ničem. smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a nula