Čtenářský příspěvek: Jindra Karvánek - Samostudium cizího jazyka (švédština)

S velkou radostí publikuji článek od jednoho z čtenářů tohoto blogu. Konečně se někdo rozhoupal a podělí se o své zkušenosti s ostatními - skvělé. Takže dejme slovo Jindrovi Karvánkovi:

Jmenuji se Jindra, je mi 28 let, jsem šťastně ženatý a mám tři děti (dcera 5 let, synové – dvojčata 3 roky). Kromě těchto čtyř lásek mám ještě jednu – švédštinu. Nechci se příliš rozepisovat o tom, proč jsem si vybral zrovna tento jazyk a proč mám pro Švédsko tak velkou slabost. Chtěl bych tímhle článkem spíš posloužit lidem jako jsem já. Konkrétně tedy těm, kteří poslední zbytek svého volného času zasvětili domácímu studiu cizího jazyka.

Chtěl bych přispět možnou inspirací a několika poznatky pro všechny stejně naladěné jazykové samouky a nadšence. 

Slovíčka:

Když jsem s jazykem začínal, nezbylo mi nic jiného, než si slovíčka vypsat pěkně „školním“ způsobem vedle sebe do sešitu a biflovat se a biflovat se. Když jsem se dostal do stádia, kdy jsem si  osvojil jakýsi základní počet sloviček a utvořil si tzv. startovní slovní zásobu, měl jsem k tomuto způsobu učení stále větší odpor. Postupem času jsem dospěl k řešení pomocí – jak já říkám – slovníku v krabici. Posloužila mi stará krabice od dětských botiček, kterou jsem si uvnitř rozdělil na dva sektory. Pak následovala nejpracnější část celého zadání, a sice utvoření kartiček se slovíčky, kdy na jedné straně bylo slovo uvedeno v češtině a na straně druhé ve švédštině. Musím však konstatovat, že za tu námahu to stálo a učení slovíček se rázem stalo mnohem zábavnějším. Do jednoho sektoru dávám slovíčka, o kterých si  myslím, že je umím dobře a namátkou vždy pár z nich projdu cca jednou za měsíc. V druhém sektoru mám slovíčka nová, či ta, která mi dělají dlouhodobě problémy. Ta se snažím krátce procvičovat každý den. Další výhoda tohoto „slovníku“ spočívá například v tom, že soubor aktuálních slovíček jde jednoduše svázat gumičkou a vzít si je sebou třeba na hory nebo do vlaku.

Učebnice:

U tohoto tématu se zastavím trochu detailněji. Konkrétně u švédštiny se v našich luzích a hájích jedná o velký problém. Z českých učebnic je dostupná zastaralá učebnice ze 70.let s názvem Švédština pro samouky, kde je sice obsáhle vysvětlená gramatika, ale která je (i dle recenzí různých specialistů) pro samouka naprosto nepoužitelná. Mohu potvrdit – i já jsem s ní začínal. Po úvodních nezdarech jsem „přesedlal“ na jedinou „moderní“ českou učebnici od paní. Hanzlové. I když tvrdit v tomto případě, že se jedná o učebnici je hodně nadnesené. Jde spíše o skripta s nahuštěným textem a bez jakékoliv grafické úpravy. Nicméně této učebnici vděčím za to, že mě do tajů švédštiny zasvětila. Amatérsky namluvené CD, které bylo k této učebnici také vydáno, už dnes vzbuzuje na mé tváři spíše usměv. Postupem času, když jsem získal trochu větší přehled o učebnicích vydaných ve Švédsku, jsem tyto materiály začal intenzivně shánět. Jednu švédskou učebnici pro začátečníky s názvem Svenska utifrån se mi i s 5 kvalitními CD podařilo sehnat v knihkupectví v Praze. Ostatní učebnice, které mi byly doporučeny později, když už jsem navštěvoval kurzy švédštiny, jsem dost složitě obstarával pomocí internetu .Nicméně podařilo se a v současné době své studium stavím z 90 % na švédských učebnicích, které mezi sebou různě kombinuji. Učení je tak mnohem pestřejší a zábavnější. Jedná se o již zmíněnou Svenska utifrån a dále je to pak Nybörjar svenska a Rivstart (tu teprve očekávám v nejbližších dnech v poště).

Výslovnost:

Dalo by se říci, že výslovnost je alfou a omegou švédského jazyka. Je každopádně na studiu tím nejtěžším, alespoň pro mě zcela určitě. Snažím se předčítat nahlas články a dialogy z učebnic alespoň obden, i když optimální by bylo předčítat alespoň dvakrát denně. U této problematiky je důležité překonat tzv. vstupní práh, kdy z člověka tak nějak opadne stud a vyslovování v cizím jazyce mu přijde přirozenější, i když zatím třeba není úplně správné. Je to běh na dlouho trať a pro samouka obzvlášť.

Poslech:

V této části studia je pro samouka doslova požehnáním internet. Osobně využívám především pořad švédského rozhlasu s názvem Klartext, což není nic jiného, než každodenní zprávy pro přistěhovalce, namluvené tzv. lehkou švédštinou, kdy reportéři mluví pomalu a zřetelně. Není nic lepšího, než nahrát si pár relací do kapesního přehrávače MP3 a nosit tak „svou“ švédštinu neustále na blízku. Rád také poslouchám přenosy ze švédské hokejové ligy. Člověk nemusí perfektně rozumět, ale přínosné je už jen to, že si člověk naposlouchá právě tu výslovnost a zvukomalbu daného jazyka.

Kurz ano či ne ?

I přesto, že jsem nakonec podlehl a začal navštěvovat kurzy švédštiny pro začátečníky, tak se i nadále považuji spíše za samouka. Kurz má pro mě osobně přínos zejména v osvojení si správné výslovnosti. Lektorka mi ale také poskytuje důležitou zpětnou vazbu při kontrole domácích úkolů a zároveň má vynikající tipy na švédské studijní materiály, a to jak v tištěné podobě (učebnice), tak i ve formě různých užitečných odkazů na internetové servery.