Dokončení interview:
6. Jak se pozná kvalitní jazykový kurz? (Pod slovem kurz zde nemyslím výuku s lektorem, ale soubory učebnic a dalších materiálů jako např. v angličtině řada Headway, Angličtina pro samouky apod. - pozn. překl.) Říkala jsi, že používáš Assimil – čím tě vlastně zaujal? Máš ještě nějaké jiné oblíbené kurzy?
Myslím, že co se týká kurzů tak neupřednosťnuji konkrétního vydavatele. Pravidelně navštěvuji knihkupectví, abych se podívala, jaké nové kurzy se nabízí. Knížku si prolistuji, ale pozornost věnuji hlavně první a poslední lekci. U první lekce chci, aby byla jednoduchá, se srozumitelnými vysvětleními, které budu schopna s mými znalostmi daného jazyka snadno pochopit. Slovní zásoba musí obsahovat užitečná slova, hlavně nic tak podivného jako “dasologie” (tohle slovíčko skutečně bylo v jedné učebnici!). To platí nejen pro první lekci, i v těch ostatních by měla být využitelná slovní zásoba. Když se potom dívám na poslední lekci, chci vidět něco, co přesahuje ve velké míře moje současné schopnosti, měly by tam být nějaké pokročilé gramatické struktury. Pokud v poslední lekci najdu věci, kterým z větší části rozumím, je pro mě kurz bezcenný, moc bych se díky němu nenaučila.
Upřednosťnuji kurzy, ve kterých není příliš rozsáhlá gramatická část. Pro mě je gramatika jen prostředek, nikoli cíl studia. Snažím se co nejrychleji dostat na úroveň, kdy dokážu konverzovat, a teprve potom se zabývám vypilováním gramatických struktur. Ještě se jednou vrátím k slovní zásobě – množství nových slov by mělo odpovídat rozsahu cvičení zaměřených na čtení textu. Je potřeba, aby člověk viděl dané slovo použité v mnoha různých kontextech, takže čím více textů, tím lépe.
Problém s mnoha kurzy nabízenými v současné době spočívá v tom, že se snaží přizpůsobit lidem, kteří nemají na učení dost času. Takoví lidé chtějí být hotoví za týden, po deseti lekcích. Ale takto samozřejmě nezískáte solidní základy v žádném jazyce. V podobných kurzech si osvojíte nějaké fráze a okolo 200 slov (20 slov na lekci při 10 lekcích v knize), ale za tak krátkou dobu si neosvojíte důležité gramatické koncepty a samozřejmě nebudete schopni pořádně číst, na to je 200 slov málo. Abyste si mohli přečíst něco zajímavého, potřebujete nejméně 1000 slov, spíše 1500 a více. (Ale neznámená to na druhé straně, že bych upřednosťnovala učebnice, které se vás snaží naučit 100 slov v každé lekci, to zní opravdu hrůzostrašně. Šlo by to jedině v případě, že by lekce byla rozdělená na menší části.)
Pokud používáte podobné kurzy, budete potřebovat další díly učebnice, abyste se dostali na úroveň, kdy budete umět něco využitelného. Sehnat učebnice pro pokročilé je mnohem obtížnější než sehnat učebnice pro úplné začátečníky. Nehledě na to, že u takových učebnic se často předpokládá znalost gramatických pravidel a slovíček, které jste se nemuseli nutně naučit při používání jíné učebnice, takže přechod na další úroveň je obtížný a většinou ještě nejste připravení pracovat s originálními materiály. Myslím, že to je důvod, proč se mnoho lidí v dalším studium cizího jazyka nepokračuje.
Já mám nejraději Assimil, hlavně proto, že u něj nemám problém najít vhodné materiály pro pokročilé úrovně. Většina učebnic z této řady končí na úrovni B1 nebo B2 a obsahuje slovní zásobu o 1500-2500 slovech. Díky tomu, že je v nich učivo rozděleno do 100 lekcí, není učební tempo nijak zběsilé, a navíc nejméně 50% textu v učebnici je v daném cizím jazyce, takže trávíte více času kontaktem právě s ním. Mezi další výhody patří to, že všechny Assimil kurzy obsahují audio materiály, a že nabízená škála jazyků je neobyčejně široká (zvláště pro francouzsky mluvící studenty), dokonce narazíte na svahilštinu nebo pašto (úřední jazyk Afghánistánu – pozn. překladatele). Bohužel některé jejich kurzy mají nevyrovnanou kvalitu, zatím jsem nenašla u Assimilu kurz arabštiny, který by mi vyhovoval. V tomto případě se to snažím vykompenzovat tím, že používám materiály z různých jiných kurzů nebo lekce a poslechová civčení, která najdu na internetu.
Hodně polyglotů doporučuje využívat i starší kurzy, abyste se vyhnuli současné idiotské módní vlně “naučte se cizí jazyk za 24 hodin”. V knihovně mám například rozsáhlou 700 stránkovou učebnici arabštiny vydanou poprvé v roce 1940, později znovu vytisknutou v roce 1970. Moc ji ale nevyužívám, protože k ní nejsou audio materiály a pro mě je obtížné se učit jen čistě z textu. To je problém většiny starších kurzů. Druhá věc je, že asi také nechcete mluvit jako někdo, kdo přicestoval v čase z šedesátých let minulého století.
7. Myslíš si, že je důležité učit se gramatiku? Co bys řekla studentům, kteří ji nesnáší?
Ano, gramatika je důležitá, ale ne tak zásadní, jak vám bude tvrdit řada lingvistů. Studium gramatiky je pro mě důležité zejména zpočátku, abych rychle získala určitou intuici v daném jazyce, ale jakmile zvládám pracovat s originálními materiály, tak se jí dál nezabývám. Například když ti řeknu, že minulý čas slovesa to be je “I was” a “you were”, tak ti ušetřím spoustu práce ve srovnání s tím, že by jsi se na to snažil přijít sám pomocí nějakého originálního textu. Na pokročilé úrovni je nicméně nejlepší seznamovat se s gramatickými pravidly prostě tak, že jsi vystavený dostatečnému množství cizích materiálů. Jakmile dokážeš cítit, co zní v daném jazyce správně a co zní nesprávně, tak tě gramatická pravidla pouze zmatou.
8. Jaké to vůbec je umět tolik jazyků? Jak je to odlišné od situace, kdy někdo umí jen svůj mateřský jazyk a navíc třeba jeden světový jazyk?
S každým novým jazykem (dokonce to platí i pro Esperanto!) poznávám novou kulturu, způsob myšlení a způsob života – věci, které byly předtím pro mě nedostupné. Čím exotičtější jazyk, tím více je to uspokojující. A mluvčí cizího jazyka navíc reagují velmi pozitivně, někdy i s úžasem, když jejich jazyk zvládáte (samozřejmě pokud pouze něco neodposlouchám, když se baví v řeči, o které si myslí, že jí nikdo nerozumí.) Jenom angličtina mi nestačí, vlastně jsem se díky ní seznámila jen s malým množstvím věcí, ke kterým bych už dříve neměla přístup díky své rodné němčině. Znalost angličtiny se předpokládá, nikdo z toho, že ji umíte, nebyvá obzvláště nadšený. Angličtina je prostě prostředek mezinárodní komunikace – velmi užitečný prostředek – ale není to něco, co by mě vzrušovalo, na rozdíl od studia jiných cizích jazyků.
9. Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Teď zrovna dokončuji Assimil kurz svahilštiny a chci se věnovat trochu svahilské literatuře, už jsem si koupila nějaké knížky. Tenhle rok jsem se vždy zaměřovala na dva jazyky (jeden na úrovni začátečníka, jeden na střední až pokročilé úrovni) po dobu tří měsíců. Po třech měsících jsem jazyky vždy změnila. Současně s tím si u zbývajících jazyků jenom udržuji jejich dosaženou úroveň. Tento přístup se mi osvědčil, takže ho plánuji i na přísští rok. Můj plán je následující:
Od ledna do března holandština (začátečník) a svahilštinu (pokročilý). Od dubna června arabštinu (z) a čínštinu (p). Od července do září španělštinu (z) a současně buď italštinu nebo arabštinu (p). A nakonec od října do prosince ruštinu (z) a moderní řečtinu (p).
V lednu se chystám dát si se svými kamarády soutěž v holandštině a ráda bych vyzkoušela L-R učební metodu při studiu ruštiny. Co se týká dalších plánů, tak zatím nevím, ale i tak to vypadá zajímavě, ne?
10. A co slovanské jazyky? Co čeština? Zajímala jsi se o ni někdy?
Plánuji začít ke konci tohoto roku nebo v příštím roce s ruštinou. Češtinou jsem se trochu zabývala v souvislosti přípravou na seminář o internetových technologiích v Brně, který byl vedený v Esperantu. Už jsem ale všechno zapomněla. V současné době mě nicméně více přitahují mimo-evropské jazyky – svahilština, maorština, arabština, hindština nebo korejština. Hned bych se pustila i do nějakého indiánského jazyka jako je navažština nabo čerokíjština, kdybych k nim měla nějaké materiály.
Na závěr vás chci ještě jednou pozvat na Juditin blog, který obsahuje mnoho rad, jak se učit cizí jazyky:
2025 ©