Poslední část našeho interview:
7. Používáš při učení počítače a internet? Máš nějaké oblíbené počítačové programy nebo webové stránky?
Mám raději propisku než klávesnici – když si něco napíšu, lépe si to zapamatuji. U většiny jazyků používám více papírové slovníky než internetové, ale jsou výjimky. Internet je nicméně nepřekonatelný při hledání zajímavých textů a také používám překládací programy, abych porozuměl významu textů v jazycích, ve kterých jsem slabší. Vždy ale jde pouze o překlady z cizího jazyka do dánštiny nebo angličtiny. Kdybych použil opačný překlad, nevšiml bych si chyb, které samozřejmě vidím v mém mateřském jazyce. A konečně internetové televizní vysílání a podcasty (zvukové záznamy, které lze poslouchat na webových stránkách – pozn. překl.) jsou pro mě hlavním kontaktem s jazykem, který se učím – ačkoli mám i kabelovou televizi a cestuji do zahraničí co nejvíce to jde.
8. Jaké to vůbec je umět tolik jazyků? Jak je to odlišné od situace, kdy někdo umí jen svůj mateřský jazyk a navíc třeba jeden světový jazyk?
Pro mě jsou cizí jazyky jenom koníček, a ani bych nechtěl, aby se staly něčím víc. Samozřejmě znalost mnoha jazyků je užitečná při cestování a surfování na internetu, ale určitě bych přežil jen s dánštinou a angličtinou, stejně jako bych mohl jíst jenom pizzu, pít kolu a k tomu si dávat nějaké vitamínové tabletky. Mít rozmanitější stravu je ovšem mnohem zábavnější.
9. Jaký jazyk je pro tebe nejtěžší a jaký se ti zdá nejjednodušší?
Z objektivního hlediska to bude irština, která má velmi bohatou a komplikovanou morfologii, její psaná podoba jen vzdáleně připomíná mluvenou a také má mnoho velmi neobvyklých větných vazeb. Ale u ní nemám kam spěchat – není to jazyk, který bych se nutně potřeboval naučit.
Ruština je také o něco náročnější než jsem předpokládal, hlavně proto, že mám potíže sehnat nahrávky, které by pro mě byly zajímavé (např. z oblasti vědy nebo historie) a zároveň bych jim rozuměl. Nicméně je méně matoucí než zmíněná irština.
Nejjednodušší jsou jazyky, které jsou velmi blízké těm, které už ovládám. A samozřejmě Esperanto.
10. Jaké jsou tvé studijní plány do budoucna?
Mé studium slovanských jazyků se zpozdilo, protože jsem zatím nepostupoval dostatečně rychle v ruštině (příliš málo jsem ji poslouchal, obzvláště co se týká nahrávek s překlady). Určitě si chci přidat 4-5 slovanských jazyků do svého repertoáru. Studuji také irštinu, ale ta není tak důležitá, protože jí mluví jen málo lidí. Nedávno jsem se pustil do 2 jazyků ze skupina Bahasa (Bahasa znamená „mluvená řeč“, tímto pojmem se označují jazyky jihovýchodní Asie, patří sem např. malajština nebo thajština – pozn. překl.), takže jsem začal i s jinými než indoevropskými jazyky. Samozřejmě se chci také zlepšit v těch jazycích, které už umím. V nich se většinou zdokonaluji méně intenzivními metodami, například čtením nebo cestováním.
11. A co čeština? Zajímal jsi se o ni někdy?
Čeština je právě jeden z těch 4-5 slovanských jazyků, které se chci naučit – ale nejdříve se chci plynule dorozumět v ruštině, tak abych měl dobrý základ pro ostatní slovanské jazyky. Českou republiku jsem navštívil naposledy v roce 2005 a to zrovna v době, kdy jsem si dával dlouhou studijní pauzu, takže jsem se nijak nesnažil porozumět psané nebo mluvené češtině. V posledních pár letech jsem nicméně navštívil Bulharsko a Srbsko a byl jsem příjemně překvapený tím, že jsem tam rozuměl mnoha psaným textům, aniž bych tyto konkrétní jazyky studoval. Občas i trochu rozumím jejich mluvené řeči, takže se už těším, až si v příštím desetiletí přidám hlavní slovanské jazyky na svůj studijní seznam. Myslím, že začnu s bulharštinou, srbštinou, češtinou a polštinou.
Děkuji za rozhovor.
Dovolím si pouze dodat, že Niels Iversen je poměrně aktivním členem diskuzních fór na http://how-to-learn-any-language.com/forum/, kde se můžete v některých tématech blíže seznámit s jeho učebními postupy a technikami.
2025 ©