Interview s dánským polyglotem Niels Johs. Legarth Iversenem - část 2

Napsal Redakce (») 11. 3. 2013 v kategorii Interview s lektorem, přečteno: 2926×

Pokračování interview:

5. Máš nějakou zvláštní učební metodu, kterou používáš nejčastěji?

Když se pouštím do úplně nového jazyka, tak ručně přepisuji krátké texty a dělám hyperliterární (doslovné) překlady. Na kraj papíru si k tomu píšu neznámá slovíčka. Tohle dělám do té doby, než překládání není nutné. Když takhle pracuješ s texty velmi pomalu, všimneš si věcí, které bys při normálním poslechu nebo čtení nezaregistroval.

Tyhle hyperliterární překlady zní zajímavě - jak to konkrétně provádíš? Používáš při nich slovník?

Hyperliterární překlad je zvláštní tím, že se co nejpřesněji drží originálu, i když to znamená, že přeložená věta není gramaticky správně. I idiomy (ustálená slovní spojení, např. chytat lelky - pozn. překl.) překládám doslovně, ale napíšu si k nim v poznámce jejich skutečný význam. Cílem takového překladu je, aby sis začal uvědomovat zvláštnosti větné konstrukce daného jazyka. Dělám ho jen když s novým cizím jazykem začínám.

Když čtu, je dobré mít po ruce překlad textu - a lepší než bezchybný volný překlad je právě překlad doslovný, i když není dokonalý. Snažit se na vlastní pěst odvodit význam slov u obtížného textu zabere příliš mnoho času a navíc ti to připomíná, jak málo toho znáš. S překladem najdeš na své otázky týkající se textu okamžitě odpověď.

Nová slovíčka z testů, slovníků nebo jiných zdrojů si přepisuji do svých wordlistů. Wordlisty jsou klíčové při rozšiřování slovní zásoby, ale na přesný popis této techniky zde není místo. Dělám je víceméně denně, a projdu tímto způsobem každý den nejméně 60 slov, většinou i více. (S technikou wordlistů se můžete seznámit v jednom z předešlých článků na tomto blogu - poz. překl.)

S klasickým poslechem, jehož cílem je porozumění, začínám poměrně pozdě, obvykle ve fázi, kdy už dokážu plynule číst. Ale ještě předtím dělám trochu jiný typ poslechu - jako když "lovecký pes běží po stopě", tj. nestarám se o celkový význam, ale prostě sleduji slova a věty. Když slovo znám, tak se jeho význam sám od sebe objeví v mé mysli, a když k tomu nedojde, nijak nespekuluji o tom, co by slovo mohlo znamenat.

6. Myslíš si, že je důležité učit se gramatiku? Co by jsi řekl studentům, kteří ji nesnáší?

Myslím si, že učit se gramatiku je důležité. V delším časovém horizontu sice může dojít k automatickému osvojení gramatických pravidel tak, že se člověk prostě neustále setkává s daným cizím jazykem, ale to trvá několik let. Seznámit se s gramatickým pravidlem vám může ušetřit hodně času a neuděláte tolik zbytečných chyb.

Důležité je, že studium gramatiky musí být vždycky doprovázeno používáním originálních textů - je třeba shromažďovat příklady, sledovat rozmanité varianty daného pravidla a snažit se pochopit místo pravidla v gramatickém systému. je pravidlo důležité (objevuje se často)? Jaký je jeho vztah k ostatním pravidlům? Existuje nějaká pomůcka pro to, abych si ho snadněji zapamatoval? Studium gramatiky neznamená jenom přečíst si učebnici od začátku do konce.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a dvě