Pojem „mysl dítěte“ pochází ze zenové filosofie. Označuje stav, kdy je lidská mysl otevřená novým možnostem, přijímající a uvolněná. Tento stav se také někdy nazývá „mladá mysl“ nebo „mysl začátečníka“.
Pokud se do učení nebo kreativního úkolu pustíte s „myslí dítěte“, uvidíte věci jasněji, budete schopni prozkoumat problém ze všech stran a překročíte omezující vliv starých návyků a rigidních myšlenkových vzorců. S „myslí dítěte“ nemáte takový strach z neúspěchu a z toho, že uděláte nějakou chybu.
Opakem „mysli dítěte“ je „mysl znalce“. Takový člověk přistupuje k problému z jednoho úhlu pohledu a úporně hledá řešení jen v jednom směru. Nezajímá ho něco nového, odlišného nebo neobvyklého. Nechce jít jinudy než vyšlapanou cestou. Lidé, kteří se dlouhou dobu věnují určité činnosti, začnou trpět profesní slepotou a přestávají vnímat možnosti a příležitosti k tomu dělat věci jiným, novým způsobem.
Když se podíváte na život a tvorbu velkých géniů, uvidíte, že tito lidé byli schopni uchovat v sobě mnoho z dětské zvědavosti, touhy po novách zážitcích a otevřenosti. Typickým příkladem je Leonardo da Vinci, podle K. Clarka „nepochybně ten nejzvědavější muž, který kdy žil.“ Leonardo, jehož encyklopedické znalosti zasahovaly do desítek oborů, byl schopen uchovat si „mysl začátečníka“ až do svých posledních dnů a nikdy neupadl do pasti „znalecké mysli“. Albert Einstein byl v některých ohledech také "velkým dítětem". Mnoho z jeho myšlenek vykrystalizovalo při procházkách v přírodě a při denním snění, tedy při zádnlivě neproduktivních činnostech.
Neexistuje žádný jednoznačný návod, jak dosáhnout „mysli dítěte“. Inspiraci můžete hledat např. právě u dětí. Diskutujte s dětmi, pomáhejte jim řešit problémy a výzvy a učte se přitom od nich. Nebojte se klást na první pohled banální otázky. Buďte neodbytní a stále znovu a znovu se ptejte "Proč?" a "Jak?" Možná se vám podaří objevit kus dítěte i ve vás samotných. Také vám může pomoci, pokud si před učením na chvíli zameditujete nebo se budete věnovat jakékoli činnosti, při které se uvolníte a pozitivně naladíte. Když máme dobrou náladu, náš mozek funguje mnohem lépe, než když se cítíme stresovaní.