Mnemotechnika - metoda loci

Metoda loci je mnemotechnická metoda známá od starověku. Je vhodná pro zapamatování si informací ve formě seznamu nebo řetězce. Její použití ukážu na následujícím příkladu.

Řekněme, že si chci zapamatovat seznam charakteristik úspěšného vůdce dle Napoleona Hilla. Seznam zahrnuje 11 vlastností (uvádím jen část).

1. odvaha založená na sebepoznání, 2. sebe-kontrola, 3. smysl pro spravedlnost, 4. schopnost definitivně se rozhodnout, 5... (atd.)

Nejprve si vyberu nějakou dobře známou cestu, kterou často chodím. V mém případě to bude cesta z našeho bytu do centra města. V duchu si tuto cestu projdu, jako bych si přehrával před vnitřním zrakem nějaký film. Vyberu si tolik výrazných míst, kolik položek je na mém seznamu k zapamatování. V mém případě to bude 1. lavička u dveří do našeho domu, 2. zídka o pár metrů dál, 3. popelnice před domem a 4. mostek přes řeku.

Další krok je umístění vizuálních symbolů představujících jednotlivé položky seznamu k vybraným místům. Na seznamu je položka č. 1 odvaha založená na sebepoznání, první místo na mé cestě je lavička. Zavřu oči a představím si co nejživěji velké srdce (symbol odvahy) ležící na lavičce. Vedle srdce leží na lavičce otevřená kniha (symbol poznání). Když se mi podaří v mysli pevně zafixovat představu zahrnující lavičku a srdce s knihou, přejdu k další položce. Položka č. 2 je sebekontrola. Představím si ji jako malého muže s nafouklou červenou tváří, který má na hrudi velký otočný knoflík. Sedí na zídce a když k němu přistoupím a otočím knoflíkem, muž "vypustí páru" (můj zcela osobní symbolický obraz pro sebekontrolu). Následující položku, smysl pro spravedlnost, si představím jako slepou ženu s mečem a vahami vyčnívající z popelnice (směšná představa, ale tím lépe pro paměť).

Když si takto vytvořím asociativní spojení mezi všemi položkami seznamu a místy na cestě, projdu si cestu v duchu ještě jednou a opět si co nejživěji představuji obrazy a scény, které jsem si ke každému místu vytvořil. Je dobré, když tyto obrazy zahrnují i nějakou akci a nejsou čistě statické. Výsledkem je skutečně jakýsi vnitřní film, ve kterém jako divák procházím jednotlivá místa a sleduji scény, které se na nich odehrávají.

Pokud si poté chci vzpomenout na naučený seznam, začnu v duchu procházet zvolenou cestu a příslušné vizuální symboly se v mysli vybaví prakticky samy. Zbývá je jen převést zpět na jejich slovní vyjádření.

Obecně je tedy metoda loci založena na tom, že k nějakému důvěrně známému řetězci informací (cesta) přiřadíte informace nové prostřednictvím vizualizace. Při vybavování je potom snazší vzpomenout si na jednotlivé části důvěrně známého řetězce než se pokoušet vybavit si pouze nové informace. Z mnemotechnických principů popsaných v předchozím článku se zde využívají principy vizualizace, asociace, fantazie, lokalizace, transformace a emocí. Jedná se o velmi účinnou techniku umožňující zapamatovat si seznamy o desítkách položek - záleží jen na tom, kolik jste schopni na vaší cestě najít zajímavých míst. Někdy je obtížné najít k příliš abstraktním pojmům odpovídající vizuální symbol, ale berte to jako skvělé cvičení na rozvoj fantazie a nevzdávejte se.

Stejně jako u ostatních technik platí, že efektivní bude pouze v případě, že ji bude používat díky tréninku automaticky a přirozeně.

Vyzkoušejte metodu loci a napište, jak se vám daří. Jsem zvědavý na vaše úspěchy (a neúspěchy :-)).