tak to tady v té diskuzi rozseknu, někdo začít musí
angličtina - anglicky jsem se začala učit, protože tak rozhodli moji rodiče, v těch osmi letech jsem z toho moc rozumu neměla, ale dnes jsem jim za to vděčná právě proto, že jsem se díky nim seznámila s cizím jazykem už jako malá
němčina - německy jsem se nikdy učit nechtěla, jelikož se mi tenhle jazyk nelíbil a vzhledem k tomu, že výuka tohoto předmětu na základce i na gymplu probíhala dost příšerným způsobem, tak jsem k tomuto jazyku ani nikdy nezískala vztah a intenzivně jsem jej nenáviděla po celých těch osm let, co jsem se ho učila. až teď po téměř pěti letech, kdy jsem na němčinu ani nesáhla, můj odpor pomalu mizí a začínám o tomto jazyku uvažovat racionálně a uvažuji, že bych se k němu vrátila z praktických důvodů
španělština - tak to je úplný opak němčiny, španělština se mi vždycky líbila a jako nadšená studentka jsem byla ochotná odpouštět svým učitelům i nejrůznější úlety při výuce tohoto jazyka
v současnosti se chystám na francouzštinu a doufám, že díky tomu, že už mám nějaký základ ze studia románských jazyků, tak to půjde snadno a rychle