Komentář: Motivace

Mohu jen potvrdit to podstatné z již uvedených komentářů. Angličtinu naprosto nesnáším už jen proto, že jsem se ji učit MUSELA, nikdy mi k srdci nepřirostla, nedávala mi logiku. Naopak s němčinou mi to vždy šlo lépe, jelikož je systematická a gramaticky češtině v lecčems blízká. Mám v oblibě Remarqua a potěšilo mne, když jsem dokázala porozumět jeho knize ve zjednodušené podobě. Navíc jsem si před časem začala dopisovat s jedním Němcem z Drážďan, s nímž se budu moci setkávat a konverzovat, protože se chystám na univerzitu v Ústí nad Labem. To je také velmi motivující. K francouzštině jsem se dostala pro svůj zájem o francouzskou historii a kulturu. Jelikož je to jazyk osobností, jež obdivuji, navíc krásný jazyk, přimělo mne to k samostudiu. Zkrátka a dobře, studium má smysl jenom tehdy, když člověka baví, jinak je to o ničem.