Čtěte knížky 2

Slíbil jsem, že se v pokračování článku budu zabývat rozdílem mezi intenzivním a extenzivním čtením.

Intenzivní čtení spočívá v detailní analýze textu. Je celkem jedno, zda je text zajímavý. Cílem je vytěžit z něj maximum gramatických poznatků a rozšířit si slovní zásobu. Text při intenzivním čtení procházejte větu po větě, vyhledejte si významy všech neznámých slov a všímejte si gramatických jevů, kterými se v současné době při studiu zabýváte.  Někdy je vhodné pracovat při této strategii s doslovným překladem, který si můžete vpisovat mezi řádky textu.

Z popisu už asi tušíte, že jde spíše o tvrdou náročnou práci než o čtení pro potěšení. Po jednom nebo dvou odstavcích toho má normální člověk dost a potřebuje se pustit do jiné činnosti.

Extenzivní čtení je čtení v běžném tempu (takovém, ve kterém čteme texty v našem rodném jazyce). Cílem je projít maximální množství cizojazyčného materiálu. Hlavní gramatické struktury a důležitá slovíčka se přitom tolikrát opakují, že se nám vepíšou do paměti.

Potřebujeme texty, který nás bude zajímat a bavit. Je důležité, aby čtení mělo určitý spád, abychom nečetli příliš pomalu a příliš často se nezdržovali vyhledáváním neznámých slov. Vzpomeňte si na situaci, kdy jste četli nějakou napínavou pasáž vaší oblíbené knihy - zapomenete na okolní svět, jste absorbování a vtaženi do děje knihy, čtení má tempo a dynamiku a vydržíte tak číst velmi dlouho. Tohoto stavu mysli je žádoucí při extenzivním čtení dosáhnout.

Někteří lidé mají velké problémy s tím, když při čtení narazí na neznámé slovíčko. Neustálé otevírání slovníku je brzy od dalšího čtení textu odradí. Při extenzivním čtení se doporučuje pokud možno neznámá slova ve slovníku nevyhledávat. Vyhledáme si jen slova, která se v textu mnohokrát opakují a nedokážeme jim porozumět z kontextu. Důležité je nezastavovat se a číst dál. Plynulé čtení vytváří jakousi energii, která nás žene kupředu, jako když člun projíždí peřejemi, což je zábavné a vzrušující. Přerušované čtení se podobá pomalé, namáhavé plavbě močálem. Stačí, když rozumíme alespoň zhruba základnímu ději, detaily a nuance nejsou při této strategii důležité. Jak píše Kató Lomb: je obvykle jedno, jestli vrah stál za švestkou nebo třešní.

Klíčová je volba vhodného textu. Texty v učebnicích jsou bohužel obvykle o ničem. Naštěstí jsou na trhu k dispozici zjednodušené verze známých literárních děl, po kterých můžou sáhnout i začátečníci. Můžete volit texty různé obtížnosti. Někdy je fajn přečíst si něco, čemu rozumíte skoro na 100%, jindy můžete mít chuť poprat se s obtížnějším textem, ve kterém neznáte každé čtvrté páté slovíčko. V takovém případě je právě důležité zvládnout onen paralyzující pocit "úplně tomu nerozumím" a číst a číst.

Rozdíl mezi intenzivním a extenzivním čtením by se dal popsat i tak, že při intenzivním čtením vás více zajímá forma textu, při extenzivním jeho obsah. Oba přístupy je dobré prostřídat. Pokud jste začátečníci, budete potřebovat určité předběžné znalosti gramatiky a základní slovní zásobu, než se budete moci pustit do extenzivního čtení zjednodušených textů. Ale čím dříve začnete, tím lépe. Zapomeňte na nudné texty v učebnicích, vhodné leda tak pro intenzivní čtení. Čtěte to, co vás zajímá a baví.

V příštím příspěvku se mrkneme na to, jak se učit slovíčka pomocí wordlistů.